Potřeba peněz

JistÄ› to znáte, ÄlovÄ›k jde do obchodu, nechá tam spoustu penÄ›z a v taÅ¡ce nemá skoro nic. A bude hůře. NÄ›kterým lidem je to jedno, protože mají penÄ›z nadbytek. Nezajímá je chleba za padesát korun, což je pro nÄ›koho hodinu práce a vÄ›dí, že pro nÄ› je to jen deset minut sezení v kanceláři. Takže je jim to prostÄ› fuk.  

A není to jen chleby. ÄŒlovÄ›k se musí Å¡atit. Zde je základní kámen úrazu. Jsou lidé, kteří musí mít vÅ¡echno absolutnÄ› znaÄkové, poÄínaje spodním prádlem, které stejnÄ› není vidÄ›t, a konÄe Äepicí na hlavÄ›. Nu, pak se ovÅ¡em takový ÄlovÄ›k nesmí divit, že mu nestaÄí běžná výplata. Utratí to za nesmysly a pláÄe, že nemá na nájem. Proto je tÅ™eba se právÄ› zde uskrovnit. Netvrdí se vÅ¡eobecnÄ›, že je nutno nakupovat v second handu, ale staÄí jen běžné odÄ›vy. Když si koupíte boty za pÄ›t stovek, víte, že je ponosíte rok nebo dva a poÄítáte s novými. Pokud si koupíte boty za pÄ›t tisíc, může se stát naprosto totéž. Tento příklad je přímo ze života.  

Každý si prostÄ› musí uvÄ›domit, že výdaje nemohou být vyšší nežli příjmy. Pak z toho vzniká maglajz a také spousta nepříjemností. A to už se zde vůbec neberou v potaz dluhy. Ty si ÄlovÄ›k vÄ›tÅ¡inou udÄ›lá jen z vlastní hlouposti. SchválnÄ› hádejte, kolik lidí se zadluží jen kvůli mobilu. Dobrá, kupuje nový, protože ten starý již dosloužil nebo byl ztracen. Dá se pochopit, že si koupí dražší přístroj, vem to Äert. Ale proÄ nÄ›kdo kupuje nové mobily jen proto, aby mÄ›l nejnovÄ›jší stroj, to už jde mimo chápání. OstatnÄ›, když si vydÄ›lám dvacet tisíc mÄ›síÄnÄ›, nebudu si kupovat krabiÄku za Å¡edesát. To dá pÅ™ece i selský rozum. Ten ovÅ¡em spousta lidí postrádá, a to je Å¡patnÄ›. Potom ovÅ¡em nesmí breÄet, že mají dluhy, a tudíž také hluboko do kapsy. Zavinili si to sami, a proto jim to budiž přáno. Takovým hlupákům by se mÄ›lo jeÅ¡tÄ› naplácat, aby příštÄ› také trochu pÅ™emýšleli.